Plukovník gšt. Ladislav Preininger – 79 let od popravy českého vlastence

Dne 1. října si připomínáme výročí popravy francouzského legionáře, příslušníka „Roty NAZDAR“ a důstojníka československé armády plukovníka gšt. Ladislava Preingera – „patrona“ Praporu zabezpečení, který nese jméno tohoto hrdiny československého odboje ve svém čestném názvu. Bohužel, s ohledem na současnou situaci nebylo možné zúčastnit se pravidelného pietního aktu, kterým příslušníci praporu každoročně vzpomínají smutného výročí, a proto jej vzpomeňme alespoň prostřednictvím tohoto odkazu.

O osobě plukovníka Preiningera bylo na těchto stránkách napsáno už mnohé. Pestrá historie jeho vojenského života zde byla opakovaně popisována a je tedy obecně známa – vstup do francouzské cizinecké legie, působení v „Rotě Nazdar“, účast v bojích Velké války (příslušník 21. československého střeleckého pluku), štábní a velitelské funkce v československé armádě. Bylo logickým vyústěním jeho vlasteneckých a morálních postojů, když se po „Mnichovu“ a následné okupaci Československa zapojil do odbojové činnosti v řadách dalších vlastenců sdružených do organizace „Obrana národa“. Jeho odbojovou činnost přerušilo v červenci 1941 zatčení gestapem a uvěznění na Pankráci. V září 1941 pak následovalo vyhlášení tzv. prvního stanného práva, v rámci nějž se okupanti chtěli vypořádat se svými nepřáteli.

(Pozn. První stanné právo (28. 9. 1941 – 20. 1. 1942) v protektorátu Čechy a Morava bylo vyhlášeno po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy. Heydrich nejprve 27. září 1941 vydal „Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu“, které mu umožňovalo takový stav v protektorátu vyhlásit s tím, že jsou „dovoleny odchylky od platného práva“, a že „říšský protektor může přenést tato mimořádná oprávnění na jemu podřízené orgány“.)

V jízdárně dělostřeleckých kasáren v Praze-Ruzyni byli dne 1. října 1941 popraveni zastřelením příslušníci vojenské odbojové organizace Obrana národa – generálové a vyšší důstojníci československé armády:

divizní generál Mikoláš Doležal (* 6. prosince 1889)

divizní generál Oleg Svátek (* 3. února 1888)

divizní generál Václav Šára (* 27. března 1893)

brigádní generál Josef Dvořák (* 20. prosince 1891)

brigádní generál Josef Malý (* 3. února 1893)

plukovník generálního štábu František Ambrož (* 5. listopadu 1892)

plukovník generálního štábu František Coufal (* 7. ledna 1892)

plukovník generálního štábu František Dědič (* 6. srpna 1890)

plukovník pěchoty Bohdan Kasper (* 6. července 1891)

podplukovník pěchoty Jan Petera (* 18. srpna 1881)

plukovník pěchoty Ladislav Preininger (* 2. července 1895)

podplukovník generálního štábu Otmar Růžek (* 17. března 1901)

Plukovník Preininger zůstal do konce svých dnů věrný svým mravním zásadám a zemřel jako hrdina a pravý vlastenec. Čest jeho památce!

„Nelze muži či národu, aby žil uprostřed boje a nezaujal jasné stanovisko a byl si vědom důsledku toho. Každá polovičatost se dříve či později platí těžce, jinak je nečestná a vede k pomalému, ale jistému zániku.“ (plk. Preininger, 13. 9. 1939, z knihy „Přísaha“)

Zdroj: „Přísaha. Deník legionáře Ladislav Preiningera.“, Praha, 2017); internet – Československá obec legionářská (csol.cz), fronta.cz

Text: pplk. Radoslav Dostál, velitel Praporu zabezpečení Vyškov

Foto: internet - csol