Vojenská akademie ve Vyškově

Část patroly koaličních sil je napadena přímou střelbou ručních zbraní protivníka. Vozidlo zadní záštity při manévru k lepšímu krytí prostoru těžkými zbraněmi najíždí na improvizovaný nástražný systém. Vše trvá ne více, než čtyři, možná pět minut a ve prospěch jednotky na zemi zasahuje vrtulník palebné podpory. Protivník je eliminován. Všude kouří dýmovnice, tři příslušníci čety jsou zraněni a jeden zabit. Zranění křičí bolestí, všude okolo je spousta krve. Je nutné shromáždit všechny raněné vojáky na bezpečném místě a pokusit se je dostat do stabilizovaného stavu do příletu záchranného vrtulníku MEDEVACu (Medical Evacuation). Také je nutné roztřídit je podle závažnosti poranění. Čas neúprosně běží a začíná se pomalu stmívat. Přichází chvíle pro „Síelesáky" specialisty na záchranu života v boji (CLS /Combat Life Safer/). Toto je jen jedna výcviková sekvence společného výcviku zdravotní a taktické přípravy kariérových a aplikačních kurzů u Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově (VeV-VA).

Záchrana života je pevnou součástí jakéhokoliv výcviku

„Nechci říkat otřepané fráze, ale veškerý výcvik přece musí vojáka naučit vše, co může potřebovat v boji. To je zlaté pravidlo, podle kterého vojáci cvičí již od úsvitu věků“, říká náčelník Odboru kariérové přípravy (OKPř) Institutu vzdělávání (IVz) VeV-VA podplukovník Ivan Mráz a pokračuje: „Výuku zdravotní přípravy máme tedy pochopitelně začleněnu do taktické, chemické a ženijní přípravy. Na tom spolupracují jednotlivá oddělení našeho institutu. Díky výborné spolupráci s náčelníkem Oddělení logistické přípravy majorem Liborem Stoličkou se v jednotlivých druzích výcviku procvičuje prvotní ošetření raněného v boji, přesun raněného do bezpečné zóny a jeho následný odsun. Posluchači řeší zdravotní přípravu pod taktickým námětem a procvičují vzájemnou sladěnost. Víte, pokud jste v boji zraněni, pak máte štěstí, sloužíte-li v Armádě České republiky. My totiž máme podle mezinárodních standardů STANAG vybudovaný systém léčebně odsunového zabezpečení. Je to systém, který vás v místě zranění najde, po prvotním ošetření odsune na vyšší etapu, odoperuje, zrehabilituje, doléčí a pokud je to možné, vrátí zpět do služby. Záchrana života je pevnou součástí jakéhokoliv výcviku.“

Pro každého vojáka v misi je nutné vědět, že vybudovaný léčebně odsunový systém má šest úrovní péče a je podobný jako v ostatních moderních armádách NATO“, doplňuje jeden z instruktorů zdravotní přípravy praporčík Martin Kubín: „Pracuje na principu etapového léčení, přičemž jedna i více etap může být na základě aktuálního zdravotního stavu pacienta a možnostech odsunového systému vynechána. Na první úrovni je poskytována péče prostředky individuální výbavy jednotlivce a zahrnuje základní první pomoc, zaměřenou na odstranění příčin ohrožujících život raněného. Tyto základní postupy musí ovládat každý voják. Při druhé úrovni je první pomoc poskytována s použitím sofistikovaného zdravotnického materiálu, avšak ještě ne zdravotníky v pravém slova smyslu.“ Jak říká další vyučující, nadpraporčík Václav Tomka, tak takoví příslušníci jednotky nemají zdravotnické vzdělání. Dovednosti v oblasti poskytování první pomoci získávají v odborných kurzech první pomoci a v kurzu „BARTS“ (Battlefield Advanced Resuscitation Techniques and Skills – pokročilé polní resuscitační techniky a dovednosti) for CLS.“

Podle podplukovníka Mráze by cílem moderního velitele mělo být to, aby měl v jednotce co možná nejvíc podobně připravených vojáků. Ve standardním případě by mělo mít každé družstvo nebo osádka takto vycvičené a vybavené nejméně dva vojáky, v ideálním případě pak každého příslušníka. Protože o životě, ale i o kvalitě života po vyléčení rozhodují první minuty po zranění: „Toto je podstata, na kterou navazuje panem Kubínem zmiňovaný systém. Třetí úroveň – praporní obvaziště – je známá jako poslední článek řetězce ROLE 1. Je místem, kde zraněný poprvé přijde do kontaktu s profesionálním zdravotníkem, záchranářem a lékařem. Zdravotní péče je zde poskytována na principech postupů Battle Field Advanced Trauma Life Support, což znamená rozšířená a kvalitnější první pomoc. V případě, že to zdravotní stav pacienta vyžaduje, probíhá následně odsun na pracoviště typu ROLE 2. Tady se již jedná o pomoc, prováděnou specialisty v chirurgické a anesteziologické odbornosti, umožňující realizovat opatření nezbytná k záchraně života a končetin. Pracoviště nemá dlouhodobou lůžkovou kapacitu a pacient musí být odsunut na vyšší etapu, jakmile je schopen transportu. Ten systém pokračuje pochopitelně dalšími etapami, ale vraťme se k taktice. Při výcviku používáme nejrůznější simulaci skutečných zranění. Tím přibližujeme trénink ošetření raněných realitě. Velmi věrně tak můžeme naaranžovat zranění břicha, končetin nebo krvácení.“

„Důležitou součástí výcviku je zpětná vazba“, říká náčelník Odboru všeobecné přípravy IVz major Stanislav Dorušák: „Vojáci se zdravotníky rozebírají po výcviku každý detail, protože při reálném zásahu už na to nebude čas. To je pro nás rozhodující. Naše práce je tyto poznatky naučit a upevnit. I já jsem přesvědčen, že Combat Life Safer je klíčový pro funkčnost nejenom jednotky, ale úspěch jakékoliv operace. V každé patrole či konvoji, který opouští základnu, musí být vždy několik vojáků s výcvikem CLS. Umí zastavit silné krvácení, zmírnit tenzní pneumotorax a zvládnou i resuscitaci. Do příletu MEDEVAC jsou vojáci odkázáni sami na sebe a poznatky z konfliktů jasně ukazují, že přibližně 15 procent zraněných, kteří zemřou předtím, než dorazí do zdravotnického zařízení, lze zachránit, pokud jsou na místě Síelesáci.“

Záchrana života je pevnou součástí jakéhokoliv výcvikuZáchrana života je pevnou součástí jakéhokoliv výcviku

Text: kapitán Pavel Kočvara, tiskový a informační důstojník VeV-VA
Foto: praporčík Martin Kubín a archiv Vev-VA