Vojenská akademie ve Vyškově

Hvizd píšťalky odstartoval jednu z řady střeleb zahajovacího ročníku nového kurzu instruktorů výcviku ve střelecké přípravě, který byl organizován u Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov. Jeho nejvýstižnější popis je dril, dril, dril.

Voják 21. století – to jsou také nové zbraně s novými technickými parametry a vyšší kvalitou bojového použití a na jejich využití je prioritně tento kurz zaměřen. Bojové použití Útočné pušky CZ 805 BREN, lehkého kulometu FN Mk48 Minimi, pistole CZ 75 PHANTOM a univerzálního ručního granátu je základem střelecké přípravy jednotek. „Jedna věc je však profesionální ovládání těchto zbraní a druhá také zvládnutí toho, jak naučit další vojáky tyto zbraně co nejlépe používat. Jsou také předpisy a řada metodik, které se zabývají oblastí střelecké přípravy, avšak jejich výklad a realizace nejsou vždy jednotné. Proto je jedním z důležitých cílů tohoto kurzu naučit instruktory aplikaci těchto dokumentů v praxi a plně zvládnout metodiku střelecké přípravy a zejména bezpečnostní stereotypy a tyto ujednotit v rámci celé AČR.“ říká plukovník Jaromír Durna ze Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce MO, jeden z jeho hlavních tvůrců.

„Základem každé armády jsou bojující jednotky a vojáci,“ říká iniciátor kurzu generálmajor Aleš Opata, zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – ředitel společného operačního centra MO. „ Máme nové zbraně, můžeme je umět ovládat na základní úrovni, ale využívat všechny jejich možnosti, předcházet závadám, poruchám v důsledku špatné manipulace s nimi, vyžaduje získání návyků a vytvoření funkčního systému přípravy“ říká garant kurzu instruktorů výcviku střelecké přípravy major Josef Lefner, náčelník oddělení přípravy mechanizovaného vojska VeV-VA. Do nultého ročníku bylo vybráno celkem 16 příslušníků celé armády a dalších 9 vedoucích instruktorů, kteří mají nejen silný vztah k zbraním a dosahují s nimi výborných výsledků, ale především proto, aby v praxi ujednotili postupy instruktorů všech součástí AČR.

„A chceme je zde posunout dál. Učíme instruktory jak mají vojáky naučit správnou obsluhu zbraně, jak správně používat povelovou techniku, názvosloví při popisu zbraně, při popisu odstraňování závad, tak aby nebyl rozdíl u jednotlivých útvarů a bylo to všechno jednotné v celé armádě. Učíme je používat zbraně včetně bojového použití z různých pozic, vleže, v kleče, vestoje, za chůze. Musí umět úplně všechno, informací je opravdu hodně, musí zvládnout hodně názvosloví a správně,“ říká k obsahu kurzu plukovník Durna. A major Lefner dodává „při závěrečné zkoušce musí tedy prokázat, že tomu nejen rozumí, ale dokáží také naučit, vysvětlit, prakticky odřídit a jsou na takové úrovni aby mohli cvičit další instruktory. A to někomu trvá déle. Aby člověk mohl učit, to není nic jednoduchého a ne každý má proto vlohy“.

V tomto kurzu se tak podařilo z šestnácti kurzantů získat plnohodnotný certifikát instruktorského oprávnění šesti absolventům, jimž byly certifikáty slavnostně předány za přítomnosti patrona kurzu generálmajora Aleše Opaty. Zbytek absolventů kurzu má ovšem vysoké předpoklady pro instruktorskou certifikaci v dalších řádných bězích tohoto kurzu. Tím, že kurz skončil, však ani zdaleka nekončí práce s instruktory. „Předpokládáme že i nadále budou pokračovat v rozvoji získaných znalostí a dovedností a budou se pravidelně účastnit metodických shromáždění k problematice střelecké přípravy. Nastavili jsme do pravidel certifikace, že musí prokázat během tří let, že tuto schopnost neztratili, jinak o certifikát přijdou, v závěru dodává plukovník Durna. Je třeba se neustále zdokonalovat a záměrem střelecké přípravy je v horizontu tří let takto vycvičit instruktory do všech součástí armády, tedy i těch zabezpečovacích a podpůrných.

Text: kpt. Monika Nováková
Foto: Vladimír Bezděk