Rakeťáci během zaškolení na novou techniku sestřelili dvanáct tisíc letadel. Mezi nimi i jeden specialista z Vojenské akademie
Celkem 11 vojáků se v uplynulých týdnech ve Švédsku školilo na nové protiletadlové komplety RBS-70NG. Jejich první část převzala Armáda ČR do své výzbroje během letošního podzimu. V sídle společnosti Saab Dynamics AB, který tyto zbraňové systémy vyrábí, absolvovalo šest vojáků kurz pro instruktory a pět jich prošlo školením pro techniky.
Kurzu pro instruktory se zúčastnilo pět vojáků z protiletadlového pluku ze Strakonic a jeden příslušník Velitelství výcviku-Vojenské akademie z Vyškova. Během čtyřtýdenního školení se učili ovládat nový systém a seznámili se s jeho možnostmi a technickými parametry. Pozornost byla věnována i obsluze trenažéru, který operátorům simuluje různé střelecké úlohy. Vojáci se zdokonalovali také v zachytávání reálných cílů.
Systém RBS-70NG není pro vojáky neznámým. Již řadu let totiž používají podobný systém RBS-70, který je pouze o generaci starší. „Pokud jde o jednotlivé části kompletu RBS-70NG, největším vylepšením prošel zaměřovač. Operátor se tak musí naučit ovládat všechny jeho nové prvky. Další změnou je schopnost kompletu postřelovat cíle v automatickém režimu. U kompletů RBS-70 operátor naváděl raketu na cíl pouze manuálně,“ zmínil největší změny četař Lukáš Mrocek a dodal, že vojáci otestovali nový systém již při vojskových zkouškách, jež proběhly vloni na podzim.
Každý sestřelil cvičně dva tisíce letadel
Vojáci se řádně procvičili v ničení vzdušných cílů. Během kurzu jich každý z nich sestřelil zhruba dva tisíce. Celkové skóre šesti vojáků tak činilo 12 tisíc sestřelených letadel. „Vyzkoušeli jsme všechny scénáře, které trenažér nabízí. Přesvědčili jsme se, že je ve schopnostech operátora splnit požadované střelecké úlohy. Budeme tak schopní poradit našim kolegům, až se budou ve Strakonicích učit ovládat nový systém,“ doplnil četař Mrocek.
Cenné byly i diskuze se švédskými lektory. Vojáci se díky nim dozvěděli řadu nových informací. Jejich praktické zkušenosti s využíváním kompletů RBS-70 byly zase přínosem pro Švédy, kteří je využijí pro další vývoj a modernizaci těchto zbraní.
„Vojáci přistupovali k výuce velice profesionálně, a to i přesto, že kurz probíhal za specifických podmínek, které přinesla pandemie covid-19. Tvrdě pracovali a aktivně se zapojovali do výuky. Vznášeli množství dotazů, které vedly k zajímavým diskuzím. Pro mě je vždy potěšením spolupracovat s českými vojáky, kteří jsou dobře vycvičení a chtějí se stále zlepšovat,“ uvedl jeden ze švédských instruktorů Emil Holm.
Poznatky využije při výuce v Čechách
Kurz pro instruktory absolvoval i nadporučík Tomáš Hanáček, který u Velitelství výcviku-Vojenské akademie ve Vyškově působí jako lektor pro výuku protivzdušné obrany velmi krátkého dosahu. Poznatky ze Švédska tak využije i při výuce budoucích operátorů.
„Trenažér RBS-70NG můžeme použít i mimo učebnu – při výcviku v terénu. Zvýšit soutěživost mezi operátory můžeme díky tomu, že mezi trenažéry je možné přenášet veškerá data. Do určité míry je možné s trenažérem zacházet jako s ostrým kompletem,“ vysvětlil nadporučík Hanáček, jak chce využít nový systém, aby zvýšil úroveň výcviku vojáků.
Kurz jej utvrdil i ve formě výuky. „Předávání znalostí v rozumné míře a srozumitelnou formou. Trpělivost. Zájem o člověka jako takového a zájem o jeho další vývoj,“ popsal Hanáček přístup švédských lektorů, který se také on snaží dodržovat při odborných kurzech ve Vyškově.
Školili se i technici
Ještě o týden déle, tedy celkem pět týdnů, strávili ve Švédsku technici. Ti budou mít na starosti preventivní údržbu kompletů a v případě potřeby budou opravovat mechanické části i software – jak u odpalovacích zařízení, tak u trenažéru. V praxi se tak učili nejen provádět údržbu, ale například i vyměnit původní díl za náhradní.
„Velmi důležitou součástí výuky je používání počítače údržby. Toto vybavení neslouží jen k diagnostice zaměřovače odpalovacích systémů, ale je rovněž využito pro plánování pravidelných servisů, zaznamenávání jejich výsledků a sledování výměny náhradních dílů, včetně jejich sériových čísel,“ doplnil nadporučík Zdeněk Šišpela.
Největší rozdíl mezi systémy je posun z analogového RBS-70 k plně digitálnímu RBS-70NG. „Kromě klasické ‚železné‘ údržby jsme se museli naučit zacházet se servisními počítači. Zaměřovač RBS-70NG se skládá z několika výpočetních jednotek, jež odpovídají za zpracování různých signálů a zobrazení, potřebných k odpálení a navedení rakety. Osvojili jsme si tak způsob péče o software a naše znalosti se posunuly blíže k oblasti IT specialistů. V rámci pravidelného servisu budeme provádět kontrolu softwaru, popřípadě aktualizaci operačního programu hlavního počítače nebo podsystémů,“ nastínil nadporučík Šišpela, co čeká strakonické techniky, a dodal: „Přestože byl kurz náročný, těšíme se, až využijeme získané vědomosti v praxi.“
Autor: kapitánka Jana Samcová, 25. protiletadlový raketový pluk