Prapor zabezpečení uctil památku 125. výročí narození plukovníka in memoriam Ladislava Preiningera

Začátek července je již několik let neodmyslitelně spjat se vzpomínkou na plukovníka Ladislava Preiningera, jehož jméno stojí v čestném názvu Praporu zabezpečení. Letos uplynulo již 125 let od narození tohoto výjimečného muže.

V tento den roku 1895 se narodil v Praze na Královských Vinohradech v rodině obchodníka s papírenským zbožím chlapec. Poté, co z maličkého chlapce vyrostl mladík, vyučil se řemeslu a složil tovaryšské zkoušky, odešel do zahraničí. S pomocí otcových podnikatelských kontaktů se dostal nejprve do Vídně a později do Paříže, kde navštěvoval umělecko-průmyslové kurzy. Spolu s krajany cvičil v Sokole a zapojil se do vlasteneckého hnutí. Po vypuknutí války se přihlásil jako dobrovolník a vstoupil na dobu války do cizinecké legie. Byl příslušníkem jednotky českých dobrovolníků-sokolů roty „NAZDAR“. Rota byla nasazena do bojů u Remeše a u Artois. Během bojů utrpěl Ladislav Preininger těžké zranění a léčil se v nemocnici v Bretani. Po částečném uzdravení byl převelen do severní Afriky, kde ve zdejším centru cizinecké legie působil jako tlumočník až do roku 1917. Na vlastní žádost byl odeslán na soluňskou frontu a opět se zúčastnil mnoha bojů. Na závěr svého působení zde onemocněl malárií a po uzdravení se dostal zpět do Francie. Ve Francii působil jako velitel čety 21. československého střeleckého pluku a bojoval v jeho řadách u Terronu. Zde jej uprostřed bojů zastihla zpráva o vzniku Československa.

Po návratu do mladé vlasti zúročil svoje těžce nabyté zkušenosti. Krátce působil jako velitel čety hradní stráže. Zapojil se do bojů s Polskem a Maďarskem a v hodnosti poručíka zahájil svoji úspěšnou kariéru důstojníka samostatného československého státu. Po úspěšných studiích na Válečné škole byl štábní kapitán Ladislav Preininger zařazen na Generální štáb a působil jako pobočník generála Fauchera, náčelníka francouzské vojenské mise. Nelze vynechat, že tento skvělý voják byl i pedagogem a část své vojenské služby působil v Hranicích jako učitel francouzštiny. Od roku 1936 velel v hodnosti podplukovníka praporu pěšího pluku v Jaroměři. V roce 1937 byl přeložen do Milovic k pluku útočné vozby a následně na funkci velitele praporu útočné vozby do Vyškova.

Po okupaci českých zemí se s touto skutečností nesmířil a zapojil se do odboje. Byl členem ústředního výboru odbojové organizace Obrana národa. Za svoji činnost proti okupantům byl zatčen gestapem a 1. října 1941 popraven zastřelením, spolu s dalšími vysokými představiteli bývalé československé armády v jízdárně ruzyňských kasáren. Bezezbytku naplnil svoje celoživotní krédo: „Ani smrt, ani bolest mě neponíží, nedám-li se ponížit.“

Bylo nám velkou ctí, že jsme mohli uctít památku plk. in memoriam Ladislava Preiningera (1895-1941) položením květin a minutou ticha společně s plukovníkovou dcerou paní Dr. Milenou Freimanovou a ostatními členy její rodiny v Oldřichově ulici v Praze 2, kde žil se svojí rodinou.

Text: nadrotmistr Tomáš Kurdík, z pověření vrchní praporčík przab

Foto: archiv przab