Velitel VeV-VA pro CZDEFENCE: Cílem je, aby nejlepší vojáci AČR sami chtěli u nás sloužit

Brigádní generál Ing. Radek Hasala je v současné době velitelem Velitelství výcviku-Vojenské akademie (VeV-VA). V roce 2018 v rámci symbolického převzetí výše uvedené funkce z rukou náčelníka Generálního štábu AČR generála Aleše Opaty tento zmínil: „Předání funkce velitele VeV-VA považuji za jednu z významných věcí v letošním roce. Vojenská akademie je svým způsobem jedinečné zařízení naší armády, dá se říct, že jediné, které zodpovídá za přípravu a výcvik Armády České republiky. Bez nadsázky se dá říct, že tudy prochází každý voják Armády České republiky a proto jste pro mě jednou z nejdůležitějších institucí v oboru výcviku a vzdělávání armády.“

Generál Hasala se tehdy vrátil zpět do Vyškova, kde již v minulosti (v roce 2008-2009) zastával funkci zástupce velitele Vojenské akademie a nepřicházel tedy do neznámého prostředí. Dlouhou dobu pracoval na služebních místech, které souvisely s přípravou personálu rezortu. Generál Hasala je prvním velitelem Velitelství výcviku-Vojenské akademie, který na tuto pozici přišel v hodnosti brigádního generála a je také prvním velitelem, jehož původní odbornost patří do oboru vzdušné síly. Pana generála jsme se zeptali na pár otázek.

1) Pane generále, můžete nám stručně představit Vojenskou akademii a její hlavní obory?

Vojenská akademie je určena k organizaci a provádění základní, odborné a speciální přípravy, kariérového vojenského vzdělávání, výcviku vojenských profesionálů a příslušníků Aktivní zálohy OS ČR. Zabezpečuje přípravu jednotek a útvarů AČR do zahraničních misí. Zajišťuje provoz a rozvoj výcvikových zařízení ve vojenských výcvikových prostorech AČR a simulačních a trenažérových technologií užívaných AČR, plánuje jejich využití a připravuje v nich podmínky pro výcvik jednotek AČR a sil NATO. Z hlediska přípravy personálu MO se zaměřujeme na rozvoj profesní přípravy formou kariérových, odborných, specializačních, speciálních a účelových kurzů, organizujeme základní přípravu rekrutů AČR, AZ i DVC a mimo jiné například zabezpečujeme i vojenskou přípravu studentů Univerzity obrany. A součástí přípravy ve Vojenské akademii je i mimorezortní personál, včetně mezinárodního. To vše tak zabezpečujeme širokou nabídkou vzdělávacích a výcvikových aktivit.

2) Studují na Vojenské akademii také civilní studenti, jako tomu je na Univerzitě obrany v Brně?

Ano, máme některé aktivity, kterých se účastní i civilní osoby. Některé naše odborné, specializační kurzy pro rezort MO jsou určeny samozřejmě i jeho civilnímu personálu, který je nedílnou součástí rezortu, tedy tzv. občanským zaměstnancům. A mezi civilní studenty patří u nás v rámci mezirezortní či mezinárodní spolupráce například účastníci kurzů pro krizové situace – tedy diplomaté, pracovníci médií, humanitárních organizací, či civilní zaměstnanci NATO.

3) Mnoho svého času jste se věnoval edukaci a výcviku vojáků. Jaký vidíte progres v současném způsobu a úrovni výuky?

Největší rozdíl a tím i progres, vidím mezi přípravou vojáků základní služby a profesionálním vojákem, kde u profesionálů můžeme jít více do hloubky a připravovat je v širších souvislostech, což je způsobeno hlavně větší časovou dotací. Armáda se určitě posunula k lepšímu i v přípravě velitelského sboru v kariérových kurzech. Větší důraz je položen na jejich velitelsko-manažerské dovednosti.

Ve Vojenské akademii se přizpůsobujeme i novým trendům ve vzdělávání. Máme vojáky, kteří studují andragogiku a ti získané vědomosti přenáší do výuky. Jedná se hlavně o způsob, čili metodu předání informace. Měníme i formy, kdy z klasické prezenční výuky přecházíme do kombinované, či distanční.

4) Měl resp. má na výuku a celkový běh Akademie nějaký dopad koronavirus? Jak byla výuka resp. výcvik případně upraven?

Vše jsme přizpůsobili vládním a dalším nařízením, zejména hlavní hygieničky MO, v rámci kterých přijímáme aktuální opatření, tak jako v celém resortu MO, s cílem i nadále maximálně zabezpečit plnění našeho poslání. Co se týká vlastní výuky a výcviku, tak základní kurzy jsme převedli do speciálního nepřetržitého režimu s dodržením dalších mimořádných opatření, kariérové kurzy jsme převedli do distanční, tedy on-line formy a některé odborné kurzy do externí formy, to znamená, že naši instruktoři a lektoři vyjíždí přímo k útvarům. I všechny další aktivity nezbytné pro přípravu personálu, jako je například příprava do zahraničních operací a s ní související i odborná příprava jednotlivců, probíhají za mimořádných opatření, které však neovlivňují připravenost k plnění úkolů AČR.

5) V rámci kurzu základní přípravy (KZP), kterým musejí projít všichni noví příslušníci AČR, je poměrně neobvyklé, že jej vedou praporčíci (bez důstojníků), což je pravděpodobně světovým unikátem. Jaký je váš názor na tento český způsob vedení KZP?

Když vycházíte z poměrového rozložení důstojníků a praporčíků v armádě (cca 20 % důstojníků, 80 % praporčíků a poddůstojníků), tak je jasné, že některé „zvykové“ pozice pro důstojníky musí přejít na praporčíky, či poddůstojníky. Ve Vojenské akademii jsme vytipovali Úsek základní přípravy a Úsek kariérové přípravy pro poddůstojníky a praporčíky, kde jsme odpovědnost za vedení a řízení předali právě na praporčíky. Jedná se o instruktorské pozice a pozice středního managmentu. Oba úseky jsou logisticky zabezpečované cestou akademie a jejich nadřízeným je plukovník. Tento model funguje i v jiných armádách. Pravdou je, že u KZP jsme první a osobně v tom nevidím problém. Praporčíci tuto roli zvládají stejně dobře jako jejich důstojničtí předchůdci.

6) Armáda nabízí i takzvaná dobrovolná cvičení. Jak se tato cvičení liší oproti výcviku pro vojáky Aktivní zálohy (AZ)? Lze u účastníků dobrovolného cvičení toto uznat jako plnohodnotný ekvivalent kurzu základní přípravy pro vojáky AZ?

Účastníci Dobrovolného vojenského cvičení absolvují naprosto totožný výcvik, stejný typ kurzu základní přípravy jako AZ. Výcvik absolvují také společně, kdy jsou zařazováni do výcvikových skupin spolu se záložníky. Je to tedy naprosto plnohodnotný ekvivalent. Rozdíl je pouze ten, že po jeho absolvování neváže dobrovolníky žádný další kontrakt s armádou. Navíc od 1.1.2021 jsou kurzy základní přípravy, v souladu s novým programem základní přípravy, naprosto identické. Není rozdílu v tom, jestli kurz absolvuje nově nastoupivší voják do OS ČR, student Univerzity obrany, nebo voják AZ, či voják dobrovolného vojenského cvičení. Úpravou došlo například k tomu, že voják/yně aktivních záloh, po splnění kurzu základní přípravy, může přejít do profesionálního sboru, aniž by musel/a absolvovat dodatečný kurz základní přípravy, jak tomu bylo za určených podmínek v minulosti. To samé se nabízí vojákům dobrovolného vojenského cvičení. Což je nezpochybnitelný benefit pro OS ČR.

7) Populárním speciálním kurzem je výcvik přežití pro novináře, zaměstnance NATO, OSN atp., kdy náročné scénáře, přepadení, ale i dlouhé pěší přesuny jsou pro účastníky důkladnou přípravou na situace, které mohou v krizových oblastech nastat. Jak realistické jsou tyto kurzy? Stalo se, že tento speciální kurz někdo nezvládl absolvovat?

Kurz speciální přípravy pro krizové situace je nejstarším kontinuálním kurzem přežití v AČR a zřejmě i v republice. Je organizován již od roku 1994 s cílem připravit účastníky zvládat krizové situace, se kterými se mohou setkat při plnění svých pracovních povinností v rizikových oblastech v zahraničí. Přestože byl původně kurz určen především novinářům, došlo v průběhu let z důvodu velkého zájmu o tento typ vzdělávací aktivity k rozšíření cílové skupiny účastníků o pracovníky vládních i nevládních humanitárních organizací. Totožný kurz pořádá VeV-VA na žádost Ministerstva zahraničních věcí i pro studenty diplomatické akademie, aktivní diplomaty a civilní experty MZV.

Náš kurz je známý a možná i proto tolik vyhledávaný svým konceptem, jehož základní myšlenkou je navodit co možná nejrealističtější podmínky pro procvičení dané situace. Věříme, že maximální simulační efekt pomůže účastníkům zafixovat si drily, jež mohou významným způsobem pomoci překonat zátěžovou situaci či přímo zachránit život. Všechny scénáře, kterými účastníci procházejí, jsou odrazem skutečných událostí. Každá z nich je pak podrobena pečlivé analýze a tým odborníků, ve kterém nechybí ani psychologové, připraví nejvhodnější model zvládnutí situace pro konkrétní profesní skupinu studentů a zařadí jej do kurzu. Jde o náročný výcvik, který vyžaduje od účastníků plné nasazení. Ne vždy, se podaří všem studentům projít kurzem až do konce, ovšem jejich počet je velmi malý.

8) Velitelství výcviku-Vojenské akademie také 2x ročně připravuje a organizuje prestižní kurz Komando, který je velice náročný a přibližuje se podmínkám skutečného boje. Lze tento kurz přirovnat k zahraničním prestižním kurzům (RANGER apod.)? Čím je tento kurz výjimečný?

Kurz KOMANDO je nejnáročnější a nejobtížnější kurz pořádaný AČR. S klidným svědomím jej můžeme přirovnat ke kurzu francouzského COMMANDO, nebo amerického RANGER.

Náš kurz není jen fyzicky a psychicky náročný, ale úspěšní absolventi musí prokázat, že si osvojili určité penzum znalostí a dovedností. Velká část kurzu je věnována plánovacímu a rozhodovacímu procesu, kdy si mimo jiné účastníci samostatně naplánují a provedou přepad objektu, nebo léčku na vozidlo.

O atraktivitě a náročnosti výcviku svědčí i fakt, že pro zasazení cvičící jednotky využíváme vrtulníky i lodě, nebo že při výcviku je používána i ostrá munice a trhaviny.

9) Plánujete případné otevření dalších speciálních tematických kurzů?

Naše vzdělávací a výcvikové aktivity vychází z požadavků rezortu MO na přípravu personálu. To znamená, že například v souvislosti se zaváděním nové výzbroje, nových trendů, také dochází i k rozšiřování našich kurzů vznikem nových typů.

10) Existuje nějaký postup při výběru vhodných instruktorů pro Vaši akademii?

Momentálně fungujeme na principu dobrovolnosti. Pokud má někdo zájem u nás sloužit, tak zašle na personální oddělení svůj životopis, nebo osloví konkrétního náčelníka kurzu. Zároveň monitorujeme nejlepší posluchače a ty v případě personální nenaplněnosti oslovujeme.

V budoucnu bychom se chtěli dopracovat k tomu, aby služba ve Vojenské akademii byla přirozenou součástí kariérního postupu nejlepších vojáků. Díky agentuře personalistiky je dnes služba v akademii kariérní výhodou a vojáci za to mají body navíc při stanovování pořadí pro jejich další kariérní růst. Cílem je, aby nejlepší vojáci AČR sami chtěli u nás sloužit, předali ze sebe to nejlepší a vrátili se zpět do systému.

11) Součástí Vyškova je i mezinárodní organizace – Centrum výjimečnosti (Center of Excellence), které se specializuje na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Toto centrum sdružuje mimo jiné specialisty v oborech vojenské chemie, biologie, jaderných zbraní a radiologie. Můžete nám stručně popsat význam tohoto centra?

Jak již bylo řečeno, JCBRN Defence COE je mezinárodní vojenská organizace akreditovaná NATO. Centrum trénuje a vzdělává odborníky z členských a partnerských zemí NATO, pomáhá při rozvoji doktrín, identifikuje získané zkušenosti, zlepšuje interoperabilitu a schopnosti a testuje a ověřuje koncepty pomocí experimentů v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Rovněž tak nabízí odborné znalosti a zkušenosti, které jsou pro Alianci prospěšné, a tím podporující transformaci NATO. Pokud je mi známo tak v rámci jednotlivých Center of Excellence, která existují v rámci NATO, je JCBRN Defence COE jediné, které poskytuje přímou podporu NATO operací prostřednictvím poradního orgánu CBRN Reachback.

Pro vyškovskou posádku je přínosným už tím, že jí dodává vysoký mezinárodní kredit. Je totiž jedním z mezinárodních subjektů, vedle BMATT či MATC, které se v areálu kasáren Dědice nachází.

12) Pane generále, co čeká Vojenskou akademii do budoucna? Máte nějaké konkrétní vize či přání?

Vojenská akademie bude i nadále hrát důležitou roli v přípravě personálu AČR, což bude mimo jiné vyžadovat neustálou aktualizaci našich kurzů a výcvikových aktivit tak, aby odrážely skutečné požadavky na tuto přípravu. Jedná se zejména o zapracování poznatků z nasazení našich jednotek do zahraničních operací, ale také o poznatky z národních či mezinárodních cvičení apod. Velkou výzvou pro Vojenskou akademii bude také zabezpečení přípravy specialistů na novou techniku, která bude do armády zaváděna v rámci modernizačních projektů jako je např. nové PBV nebo nové dělo, což vyžaduje vytvoření podmínek u VeV-VA jak materiálních – příprava učebně výcvikové základy, tak personálních – příprava instruktorů.

Jako nejdůležitější předpoklad pro splnění všech úkolů, a to jak stávajících tak budoucích, vidím kvalitně připravený a motivovaný personál. To je také oblast, kterou vnímám jako svou hlavní prioritu a postupně se snažíme připravit podmínky pro další profesní rozvoj našich zaměstnanců.

Autor: Michal Pivoňka, czdefence