První prosincový den. První střelby

Před 10 dny procházeli branou jako civilisté. Nyní se, po mnoha a mnoha hodinách strávených převážně na učebnách nezbytnou teorií a načerpání potřebných znalostí, již přibližují více praxi. Po dalších hodinách strávených na cvičišti tak čekala nové záložníky už i střelnice.

Nácviky se zbraní, příprava ke střelbě a nácvik činnosti při střelbě na pevný cíl z místa. A jsou tu první střelby, které doprovázel mráz. Přesto podali na střelnici mnohdy až úctyhodné výkony. Samopal vz. 58, Útočná puška Bren, Pistole vz. 82. Zbraně, z kterých včera úplně poprvé naostro stříleli. Přitom jen napáskování nábojů do zásobníku prsty, které jsou i pod rukavicemi dlouhým pobytem venku zmrzlé, není úplně jednoduché. Plnění úkolů vojáka za ztížených klimatických podmínek je však součástí jeho poslání.

A protože to v kurzu základní přípravy není jen o střelecké přípravě, čekala je po návratu do kasáren večer ještě topografická a také pořadová příprava. Rozvrh je tu totiž každý den plánován až do 20.20 hodin, což však ale neznamená, že se jde spát. Výjimkou je jen komplexní polní výcvik, ten je nepřetržitý.

A ani dnes není situace pro nové záložníky o moc lepší. Opět mráz, opět střelby a nácvik házení ručních granátů, k tomu praktická topografická příprava, zaměřená na orientaci v terénu nejen na místě, ale i za přesunu ve dne. Tedy tentokrát navíc úplně celý výcvikový den strávený ve vojenském výcvikovém prostoru.

„Vzhledem k náročnosti výcviku, z důvodu opatření proti epidemii covid a stále se snižujícím teplotám, zaslouží všichni účastníci kurzu základní přípravy respekt. Poděkování patří i všem instruktorům za jejich práci, která začíná ve 04:30 a končí po 23. hodině každý den. Respekt.“ To jsou slova náčelníka Úseku základní přípravy nadpraporčíka Pavla Konvalinky, která dokreslují fakt, že si velmi vážíme jak přístupu aktivních záložníků, tak nasazení instruktorů. Obzvlášť v tomto adventním čase, kdy hned tři ze čtyř adventních nedělí stráví v kasárnách, odloučeni od svých nejbližších, rodiny, přátel…

Text a foto: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA