Makáme v Zátoru!

Makáme v Zátoru!

Zátor, malou obec v Moravskoslezském kraji, postihly letošní povodně nečekaně silně. Zhruba polovina obydlí zde lemuje povodí řeky Opavy, kde se letos prohnala velká voda, stejně jako v roce 1997. Tehdy si vyžádala i lidské životy, což se letos jen s velkým štěstím nezopakovalo, i když voda vystoupala dokonce o pár centimetrů výš. Do oblasti bylo téměř okamžitě po obdržení požadavku vysláno velké množství vojáků i techniky z různých vojenských útvarů, včetně toho našeho, vyškovského.

A právě my jsme dostali na starost vybudování řídicího centra, které koordinovalo veškerou pomoc napříč celou obcí dle aktuálních požadavků občanů. A těch nebylo málo. Založili jsme proto provizorní call centrum, které tyto požadavky evidovalo, třídilo a zajišťovalo, aby se dostaly k těm správným lidem pro co nejrychlejší vyřešení problému. Vznikl tak skvěle namazaný stroj, který efektivně řídil práci několika subjektů zároveň. V obci totiž nepomáhali jen vojáci z různých posádek, ale také hasiči, včetně těch dobrovolných, soukromé firmy a mnoho dobrovolníků. A když se spojí síly, je to znát. Zlaté české ručičky a vojenská schopnost improvizace umí dělat zázraky, a vojáci se s každým nastalým problémem poprali s vervou. Například těžká technika se ze zasažených oblastí často vracela se zničenými pneumatikami. Zemina po povodni byla totiž plná hřebíků, střepů a jiných ostrých předmětů. Vojáci okamžitě zareagovali a vytvořili místo pro opravu takto poškozených plášťů, kam mohl kdokoli přijet, a oprava byla za pár minut hotová. K tomu účelu přivezli i stroje na přezouvání pneumatik, včetně mobilní dílny.

Další vojáci v obci působí především v malých skupinkách. Vyvážejí odpad, zametají, vynášejí věci z domů, odklízejí naplavené předměty – prostě dělají, co je aktuálně potřeba. Například část vojáků motorovou pilou řeže plotek, který je zaklíněný v keři, a druhá část ho pálí na obrovském ohništi spolu s ostatním dřevěným odpadem. A co nejde spálit, putuje na improvizovanou skládku za obcí.

Zátor už začíná opět vypadat jako fungující obec. Obrovské hromady větví, části domů a nekonečné nánosy bahna už jsou dávno na skládce. Uklízecí práce budou samozřejmě pokračovat ještě dlouho, ale z toho nejhoršího už místní vyvázli. Jak řekla místostarostka obce Jiřina Míčková: „Hlavní je vůle vytrvat, a s klukama zelenýma to určitě zvládneme!“


Text a foto: kpt. Martin Kresta, tiskový informační důstojník

Vydal/a: 
Martin Kresta (8. Říjen 2024)