12. březen – Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)

Bleskový průzkum agentury STEM/MARK objednaný Ministerstvem obrany ukázal, že většina veřejnosti považuje členství v NATO za záruku bezpečnosti ČR a jejích občanů. Více než tři čtvrtiny respondentů si navíc NATO spojuje s veskrze pozitivními hodnotami. Česká republika přistoupila k Severoatlantické alianci přesně před 22 lety.

I to byl jeden z důvodů, proč rezort obrany s měsíčním předstihem zadal agentuře STEM/MARK bleskový průzkum, který měl za cíl zjistit sentiment české veřejnosti vůči NATO. Kromě toho otázky vedly respondenty k tomu, aby vyjádřili názory, zda mají dostatek informací o českém členství i o organizaci samotné a odkud tyto informace čerpají.

Muži, mladí a VŠ vzdělaní vnímají NATO nejpozitivněji

Hlavním ukazatelem průzkumu byla otázka, jestli NATO představuje pro Českou republiku a její občany záruku bezpečnosti. Pro 69 % respondentů tomu tak je, jen 22 % si to nemyslí a 9 % na věc nemá jednoznačný názor. Nejčastěji kladně odpovídali muži, nejmladší generace mezi 15 a 29 lety a lidé s vysokoškolským vzděláním.

Ještě vyššího, tříčtvrtinového podílu pozitivních odpovědí průzkum dosáhl u odpovědí na tři další otázky. První se týkala hodnot, se kterými si lidé NATO nejvíce ztotožňují. Pro 76 % občanů znamená NATO spolupráci, bezpečnost, udržování míru, přičemž nejčastější byla odpověď „spojenectví a mezinárodní spolupráce“ ve výši 24% podílu respondentů. Jen 17 % lidí vidí NATO v tomto kontextu negativně.

S tím souvisí také vnímání hrozeb, kterým může NATO pomáhat předcházet. 77 % občanů se domnívá, že členství v NATO nás chrání před nějakou hrozbou. Není překvapivé, že pro nejvíce z nich (41 %) jde o válku. Důležitým ukazatelem ale je, že pouhých 12 % respondentů nevidělo vzhledem k hrozbám ve světě vůbec žádný přínos NATO. Podobně ve třetím případě, otázce, zda by ČR měla pomoci jiné členské zemi v případě napadení, kladně odpovídalo 76 % dotázaných.

Informací má veřejnost spíše nedostatek

Druhá část průzkumu obsahovala sérii otázek na informovanost lidí a práci se zdroji o NATO a obraně jako takové. Dostatek informací o NATO a o českém členství v Alianci má v obou případech zhruba třetina respondentů, zatímco zhruba 60 % zhodnotila, že nemá. Existuje tak značný prostor, jak informovanost veřejnosti zlepšit. Pozitivně naopak lze vnímat, že kategoricky tato tvrzení odmítá pouze asi 15 % dotázaných.

V podstatě stejný podíl respondentů uvedl, že se o informace o NATO ani nezajímá. To byla jedna z odpovědí na otázku, odkud lidé čerpají informace o Alianci. Dvě třetiny uvedly jako zdroj média, čtvrtina pak sociální sítě. Tato statistika se však neodráží v důvěryhodnosti uvedených zdrojů, kde jsou sociální sítě na samém chvostu, zatímco nejvíce lidí věří informacím získaným z odborné literatury, od bezpečnostních expertů, nebo přímo od příslušníků Armády ČR.

Posledním tématem bylo ověřování informací o tématu obrany ČR a členství v NATO, které pocházejí z médií a sociálních sítí. Ověřují je téměř dvě pětiny lidí, především pokud jde o informace ze sociálních sítí. Ostatní je neověřují (43 %) nebo tyto zdroje vůbec nepoužívají (18 %).

Cílovou skupinou průzkumu byli obyvatelé České republiky ve věku nad 15 let. Na otázky průzkumu odpovídal reprezentativní vzorek populace (1010 osob) podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Průzkum proběhl v době od 5. do 9. února 2021.

Autor: Jakub Fajnor, odbor komunikace MO, www.army.cz